Vojenskohistorické muzeum v Drážďanech

Připravil: Michal Stehlík

Rekonstruované muzeum vojenské historie v Drážďanech zaujímá úctyhodnou plochu 21 000m², čímž se stává výstavní plochou největším muzeem v Německu. Autorem je uznávaný americký architekt židovského původu Daniel Libeskind, který je známý mimo jiné také pro Memory Foundations v New Yorku, židovské muzeum v Berlíně. Je nositelem řady ocenění pro svou architektonickou tvorbu (RIBA, Hiroshima Art Prize)

Původní budova byla postavena v roce 1873, za svou epochu sloužila jako zbrojnice, později jako muzeum. Z důvodu měnících se politických poměrů a zájmu o vojenství nařídila vláda v roce 1989 muzeum zavřít. Později se však rozhodlo o znovuobnovení muzea a v roce 2001 byla vyhlášena architektonická soutěž na novou formu expozice vojenskohistorického muzea.

Krystalický tvar přerušující vyrovnanost neoklasicistního průčelí není jen excentrickým výstřelkem autora. Hmota dostavby vstupuje do celé dispozice muzea a nabízí tak zajímavé výstavní prostory v interiéru. Původní symetrie budovy je přerušena masivním pěti patrovým klínem z oceli a betonu vážícím bezmála 14500 tun. Hrot dostavby má historickou symboliku vážící se na válečnou historii Drážďan. Špička klínu totiž míří na místo na obloze, odkud bylo město bombardováno za druhé světové války v roce 1945. Pevnost a mohutnost železobetonové konstrukce je v protikladu s transparentností fasády obalující vystupující klín. Kontrast konstrukcí odráží symboliku pevného a autoritářského režimu (skelet budovy) ve srovnání s otevřenou fasádou jako otevřenost demokratického režimu. Nejvyšší podlaží nového klínu se otevírá jako vyhlídková plošina s výhledem na nově dostavenou část Drážďan, vybombardovanou za druhé světové války.