Nakagin Capsule Tower

Připravila: Michaela Tománková

Věž Nakagin Capsule Tower je výjimečně realizovaný příklad metabolismu. Metabolismus bylo první japonské architektonické hnutí po druhé světové válce, které v roce 1960 vyhlásil kritik architektury Noboru Kawazoe spolu s pěti architekty Kiyoshi Awazu, Kiyonori Kikutake, Kisho Kurokawa, Fumihiko Maki a Masato Otaka. Metabolisté se zabývali problémem nového směřování budoucí japonské architektury a urbanismu. Vytvářeli různé architektonické a urbanistické návrhy s velkými, flexibilními a rozšiřitelnými konstrukcemi. Kladli důraz na ideje o recyklovatelné a trvale udržitelné architektuře.

Nakagin Capsule Tower je první realizace sestavená z prefabrikovaných buněk (do té doby jen podobně odvážné plány na papíře). Kisho Kurokawa tak získal primát v použití “kapslové” architektury pro každodenní běžnou stavbu.

Nosnou konstrukci věže tvoří dvě betonová jádra. 140 kapslí o vnitřních rozměrech 2,3x 3,8x 2,1 m (šířka/délka/výška) s kruhovým oknem je připevněno k jednomu z jader pouze čtyřmi šrouby. Tyto šrouby byly navrženy, aby snášely vysoké napětí, ale zároveň se spoje daly znovu rychle rozebrat. Jednotky včetně vnitřního vybavení byly kompletovány v továrnách. Na stavbu se přivezly již hotové a za pomocí jeřábu byly vyzdviženy a upevněny ke komunikačnímu jádru.

Každý z boxů o ploše 8,5 m² je samostatnou jednotkou se všemi vestavěným spotřebiči (rádio, telefon, televize, klimatizace…), nábytkem a hygienickým zázemím. Jednotka byla navržena pro jednu osobu a mohla sloužit jako obytná garsonka nebo jako pracovna. Několik boxů spojených dohromady může sloužit k ubytování rodiny.